
Uživatelka před lety odjela pracovat do Anglie. V České republice si ale před odjezdem neodhlásila zdravotní pojištění, a proto jí v době pobytu v zahraničí začal narůstat dluh. Po návratu domů v roce 2021 se tak ocitla v nepříjemné situaci – místo klidného nového začátku musela čelit závazkům, o kterých ani nevěděla.
Nebyla na to ale sama. S podporou terénních pracovníků začala krok za krokem řešit potřebné formality. Nešlo o jednoduchý proces – vyžadoval návštěvy úřadů, doprovody i shromažďování podkladů, které dokazovaly skutečný stav věci. Trpělivé úsilí se však vyplatilo. Nakonec bylo uznáno, že dluh nevznikl z její viny, a byla od něj osvobozena.
Pro uživatelku to byla velká úleva. Nejen finanční, ale i psychická – protože se přesvědčila, že i těžké problémy mají řešení, když je člověk neodkládá a má vedle sebe podporu. Díky tomu dnes může znovu hledět dopředu a budovat svůj život bez zátěže minulosti.
Z dluhu zpět
na vlastní cestu
Uživatelka dlouhodobě žila se svými prarodiči v Obrnicích. Zdravotní potíže a následná operace jí znemožňovaly najít si práci i vést běžný život bez cizí pomoci. Samostatná komunikace s úřady a institucemi byla pro ni prakticky nemožná.
S podporou pracovníků se jí ale postupně podařilo zvládnout kroky, které samostatně nezvládala – vyřídit průkazku osoby se zdravotním postižením, využít doprovody a získat větší jistotu v jednání s okolím.
Díky této cestě se otevřela i nová příležitost: zaměstnání jako vrátná. Pro uživatelku to znamenalo nejen finanční jistotu, ale především pocit, že je znovu součástí pracovního života a že její úsilí má smysl. Byla to zkušenost, která ukázala, že i s těžkostmi a omezeními lze dosáhnout velké změny, pokud člověk není na cestě sám.
Když pomoc otevře dveře k práci


Uživatel se ocitl v těžké životní situaci. Byl nezaměstnaný a neměl vlastní střechu nad hlavou. Přespával u známých a rodiny, ale věděl, že takto nemůže pokračovat donekonečna. Proto se obrátil na terénní pracovníky s prosbou o pomoc při hledání stabilního ubytování.
Možnosti byly omezené – azylový dům byl v té době zcela obsazený. Nezbývalo než čekat. Uživatel byl zapsán do pořadníku a trvalo celé tři měsíce, než se pro něj uvolnilo místo.
Když se to podařilo, znamenalo to velký posun. Najednou měl vlastní postel, jistotu střechy nad hlavou a možnost začít znovu. Teď už bydlí v Mostě a aktivně hledá práci. Jeho cesta zdaleka nekončí, ale první krok k nové stabilitě už zvládl.
Z lavičky k novém začátku
Uživatel polské národnosti dlouhá léta žil skromně a nikdy od nikoho nic nechtěl. Našel útočiště u svého kamaráda, se kterým sdílel bydlení. Když však kamarád náhle zemřel, ocitl se doslova na ulici – bez domova, bez jistot a navíc ve velmi špatném zdravotním stavu.
Zlom přišel až ve chvíli, kdy se do jeho situace vložila sociální pracovnice v nemocnici a následně i pracovníci terénní služby. Společně mu pomohli znovu získat potřebné doklady a zajistili, aby byl zapsán do pořadníku azylového domu. Díky tomu se otevřela možnost, že už brzy najde místo, kde bude mít střechu nad hlavou.
Současně byla podána žádost o důchod, a tak se nyní čeká na rozhodnutí, zda na něj vznikne nárok. Pro uživatele to znamená naději na klidnější a důstojnější život po všech těžkostech, které musel překonat.
Z ulice k nové šanci na důstojný život


